Jak funguje nevědomá mysl a jak ovlivňuje naši realitu?

Pokud se neustále oddáváme určitému způsobu myšlení, tyto zprvu vědomé myšlenkové mapy se začnou zapisovat díky neuroplasticitě na nevědomé úrovni. Vytvoříme si tím, určitý automatický program který bude ovlivňovat naši existenci. Stejně jako vědomé myšlení tak i nevědomé myšlenkové mapy budou ovlivňovat biochemii našeho těla které se následně projeví určitým pocitem a chováním. Nevědomé myšlenky nás ovlivňují téměř ze 100%. Proto to, kým jsme dnes je výsledkem myšlenkových map našeho ,, včerejšího já’’.

Přerušit tento cyklus, který se zapsal na nevědomé úrovni vyžaduje určitý čas a vědomou práci s našimi myšlenkami. To můžeme jenom tehdy, když si poodstoupíme a vytvoříme prostor pro sebereflexi. Proč reaguji tak jak reaguji, proč se cítím takhle, pokládat si otázky které nás budou nutit přemýšlet a jít často velmi daleko do minulosti kde velká část našich strachů a přesvědčení vznikla a od té doby nás ovládá a formuje. V okamžiku, kdy jsme schopni identifikovat reakci a vědomě s ní začít pracovat - už nemusím pociťovat strach protože ( racionálně se přesvědčit proč vám tenhle vzorec neslouží a že funguje proti vám) začne se měnit postupně biochemická reakce vašeho těla na určitou myšlenku nebo situaci. A při dlouhodobém opakování tohoto procesu se bude dít zase celý cyklus z vědomé práce s myšlenkami do nevědomého myšlení a tím i přetváření toho, kdo jsme.

Nový postoj se stává novým zvykem. Proto budete muset nejspíše pozměnit vaši denní rutinu, zkusit být více sám se sebou a znovu přemýšlet nad tím jak přemýšlíte. Ptejte se, co kdybych byl takový jaký chci, co kdybych se nebál, co kdybych si více věřil, rozvádějte tyto myšlenky a ptejte se dál, na všechno co vás napadá, rozeberte své myšlení a svůj život do nejmenších detailů. Klidně si vezměte tužku a papír a pište. Abyste měli možnost sami sebe změnit, musíte se poznat a aby se to stalo musíte se ptát sami sebe.

Většina nevědomých vzorců nevzniká v dospělosti, ale v období, kdy mozek teprve tvoří základní mapu světa — mezi 0–7 lety.

V té době funguje náš mozek v režimu theta vln, což je stav hluboké sugestibility. Dítě přebírá vše, co vidí a cítí, jako absolutní pravdu. Nerozlišuje mezi realitou, interpretací a vztahováním věcí k sobě.

Naše reakce, přesvědčení, strachy a očekávání se tedy z velké části vytvořily dřív, než jsme dokázali racionálně uvažovat.

Další silná etapa je puberta, kdy se vytváří identita, hodnota a vztah k sobě. Tady vznikají programy spojené s výkonem, přijetím a rolí ve společnosti.

Nejčastější programy, které si neseme dodnes:

• Nejsem dost dobrý.

• Musím se zavděčit, abych byl milován.

• Jsem zodpovědný za pocity druhých.

• Když projevím slabost, budu odmítnut.

• Moje potřeby nejsou důležité.

• Svět není bezpečný.

• Blízkost bolí.

Tyhle programy nevznikly proto, že bychom udělali něco špatně. Vznikly jako strategická adaptace na prostředí, ve kterém jsme byli. Pro dítě byly užitečné. Pro dospělého už často škodlivé.

A právě proto je nezbytná vědomá práce s myšlenkami.